Překročení rychlosti patří mezi nejčastější přestupky řidičů. Jenom v Jihomoravském kraji odhalili v letošním roce policisté skoro 7500 „závodníků“. Přitom od letoška platí za takový přestupek větší sankce než v minulosti.
Kdo jezdí po českých silnicích, může snadno nabýt dojmu, že si na nich někteří řidiči dělají, co chtějí. Riziko postihu je totiž minimální. Na silnicích, subjektivně vnímáno, policistu nepotkáte, a podle toho to na nich také vypadá. Jednou z mála možností, jak se potkat na silnici s policistou je překročení rychlosti. A to nejen na dálnici, kde policie měří rychlost v „civilních“ autech. S měřením se můžete setkat třeba i v Praze, kde se často měří klasickým radarem na trojnožce. A je to dobře. Překračování rychlosti totiž patří mezi nejčastější přestupky.
Předjel policejní auto rychlostí 216km/h
Například jenom v Jihomoravském kraji odhalili dopravní policisté necelých sedm a půl tisíce řidičů, kteří překročili rychlostní limit. Z toho většina řidičů byla s těžkou nohou na plynu přistižena v obci. Za rychlou jízdu bylo od začátku roku zadrženo již 58 řidičských průkazů a na pokutách šoféři zaplatili necelých třináct milionu korun. (statistika ke 10.6.2024). Stejně tak před časem dopadl cizinec na dálnici D52. Tomu dopravní hlídka naměřila rychlost 216 kilometrů v hodině. I on na místě přišel o řidičský průkaz. Připomínáme, že podobní šoféři musí od nového roku počítat s většími sankcemi. Za překročení rychlosti v obci o 40 km/h a více a mimo obec o 50 km/h a více jim hrozí až pětadvacetitisícová sankce, šestibodové ohodnocení, a navíc až osmnáctiměsíční zákaz řízení.
Je výše pokut dostačující?
Je ovšem pravdou, že ani zvýšené pokuty nemusí mít pro některé řidiče odstrašující účinek. Jejich finanční situace je prostě taková, že ani pokuta 25 tisíc korun s jejich peněženkou nijak zvlášť nezamává. Zákaz řízení je už mnohem citelnější a měl by se rozhodně uplatňovat častěji. Být bez „řidičáku“ je totiž pro mnohé řidiče mnohem větší trest než finanční postih. Omezí je to nejen v soukromém životě, ale mnohdy i v tom pracovním. A to si každý rozmyslí. A pak je tady také možnost, stanovit výši pokuty podle výše příjmu hříšníka. Takový model se uplatňuje například ve Švýcarsku. A kdo v téhle zemi někdy řídil, dá nám jistě za pravdu, že chování místních řidičů je na hony vzdáleno od toho, co vidíme na českých silnicích.
Myslíte si, že by i v Česku měla být výše pokut odvozována od výše příjmu hříšníka? Napište nám do diskuze.