Na první pohled to vypadá, že Čína vyhrála válku a bylo tam přiděleno 0 % bitcoinového hashratu, ale je to mnohem složitější problém.
Ve skutečnosti se jednalo o naprostý konec obrovským ziskům, které těžba kryptoměn dokázala čínským těžařům vygenerovat. Čínský stát část těchto zisků inkasoval, aniž by cokoli dělal, formou daní a odvodů, takže odřeknutí rozhodně nebylo bezbolestné. Proč se ale Čína vlastně vzdala těžby kryptoměn, přestože je jediným nejvýznamnějším těžařským národem na světě, a vydělává tak v absolutních číslech nejvíce?
Environmentální problém
Základní problém ve skutečnosti není ani finanční, ani politický, ale ekonomický a ekologický. Těžba kryptoměn spotřebuje hodně elektřiny. Vzhledem k tomu, že jde o soutěžní aktivitu, vyhrává ten, kdo zaplatí za spotřebovanou elektřinu nejméně. Čína byla v tomto ohledu vždy zvýhodňována, protože jedním z nejdostupnějších a nejlevnějších zdrojů energie v zemi je uhlí. Uhlí je však také jedním z nejvíce znečišťujících fosilních paliv, takže velká spotřeba elektřiny vyrobené z uhlí způsobuje velké znečištění. Země má již léta vážný problém se znečištěním zejména ovzduší, a proto se rozhodla snížit spotřebu znečišťujících zdrojů, jako je uhlí. Při přivádění elektřiny do sítě je navíc téměř nerozeznatelné mezi elektřinou vyrobenou ze znečišťujících zdrojů a elektřinou vyrobenou z čistých zdrojů, což znemožňuje zabránit těm, kdo odebírají velké množství elektřiny z distribuční sítě, aby energii vyrobenou ze znečišťujících zdrojů nevyužívali. S ohledem na to se asijská země rozhodla de facto zakázat těžbu kryptoměn, aby zabránila spotřebě velkého množství elektřiny vyrobené ze znečišťujících zdrojů. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí je výsledkem neschopnosti Číny zakázat výrobu neznečišťující energie a nahradit ji neznečišťující elektřinou, zní to spíše jako porážka Číny než porážka těžby. Navíc, jak data jasně ukazují, uzavření těžařských farem v Číně v červnu pouze dočasně snížilo hashrate bitcoinu, protože ode dneška je zpět na stejné úrovni jako v červnu, ne-li vyšší. Kromě ekologického problému vytváří těžba kryptoměn také ekonomický problém pro ty, kteří spotřebovávají elektřinu pro jiné účely, protože zvyšuje spotřebu a tím i náklady.
Porážka v politice
Opět se zdá, že čínské odmítnutí toho je spíše porážkou jejich ekonomické a fiskální politiky než porážkou těžařů, kteří prostě odešli těžit jinam. Země mohla například zavést vyšší daň na elektřinu používanou k těžbě kryptoměn, čímž by došlo k faktickému snížení spotřeby. Není náhodou, že o několik měsíců později je to právě zvažované řešení, které by případně znovu umožnilo těžbu kryptoměn v Číně, tedy jednoduše zvýšit náklady na elektřinu pro toto konkrétní použití. Ve světle toho všeho se zdá, že těžařskou válku Čína vůbec nevyhrála a čínští těžaři také ne. Vyhrály ji kryptoměny, především bitcoin, který získal zpět vše, o co přišel v červnu.
Válka proti těžařům
Čína pouze vyhrála válku proti čínským těžařům, a to buď tím, že je vyhnala, nebo je zavřela ve prospěch zahraničních horníků. I když by se tedy navenek mohlo zdát, že tuto válku vyhrála Čína, při bližším zkoumání je jasné, že válku vyhrály kryptoměny. Těmi, kdo zcela prohráli, jsou jistě čínští těžaři, kteří se nepřestěhovali do zahraničí, aby pokračovali v těžbě.