Dáváte v restauraci, u kadeřníka nebo třeba ve voze taxi spropitné? Jestli ho chcete dát a ocenit tak kvalitu služby, je to v pořádku. Jestli ho dát nechcete, nemusíte se kvůli tomu rozhodně cítit trapně.
V Česku není spropitné ničím neobvyklým. Lidé ho dávají v restauraci, v taxíku, u kadeřníka nebo třeba i řemeslníkům. Někdy sice jenom proto, že při ceně 990,- korun za ostříhání v barber shopu nechceme čekat na desetikorunu zpátky, jindy ale proto, že jsme se službou natolik spokojeni, že se rozhodneme toho, kdo ji provedl, ocenit nad rámec běžné ceny. Co ale dělat ve chvíli, kdy si dáme v restauraci jídlo za 190,- korun a při zaplacení dvoustovkou se číšník podezřele dlouho přehrabuje v drobných?
Spropitné není povinnost
Někdo „vyměkne“ a řekne „to je dobrý“, jiný si naopak na desetikorunu počká. Je to trapas, nebo ne? Co v takové chvíli dělat? Je potřeba vědět, že dávání spropitného není v Česku nijak povinné. Naopak například v USA vám ho rovnou přidají k účtu. U nás se ale rozhodně nemusíte cítit trapně, když ho dát nechcete. Je to vaše volba. Naopak, číšník, kuchař nebo kadeřník se třeba zamyslí, proč od vás spropitné nedostal a může ho to motivovat k poskytování lepších služeb v budoucnu. Sice to je asi naivní představa, ale proč ne.
Rozhoduje i finanční situace zákazníka
Kromě vnímání kvality poskytované služby je tady ještě jedno hledisko, a to je finanční situace zákazníka. Každý má odlišnou finanční situaci. Pokud jste v daný okamžik omezeni finančně, není důvod se cítit trapně, když nedáte spropitné. Lidé mají různé priority, a péči o svůj osobní rozpočet nelze opomíjet. Pochopitelně nemáme na mysli zaokrouhlení částky 95,- korun na stokorunu. Ale třeba účet za rodinnou večeři v ceně 1.800,- korun nebude chtít každý zaokrouhlit na dva tisíce. Je to svobodná vůle každého.
Trapně se cítit rozhodně nemusíte
V konečném důsledku je otázka dávání spropitného otázkou osobního přesvědčení a hodnot. Pokud se cítíte svobodnější a spokojenější, když přidáte něco navíc, udělejte to s radostí. Naopak, pokud se ocitnete v situaci, kdy nemůžete či nechcete přidat k účtu spropitné, měli byste se cítit svobodní ve svém rozhodnutí. Každý z nás má právo na své vlastní pohodlné hranice, a to včetně otázky spropitného v restauracích.
Jak se na spropitné díváte vy? Napište nám do diskuze.