Podle Marka Wollnera, bývalého šéfredaktora pořadu Reportéři ČT, může stále hrozit tzv. zestátnění České televize. Lidí, kteří jsou ochotni v České televizi něco riskovat, není podle něj moc. Ale není to prý otázka jenom České televize.
Marek Wollner se již skoro dva roky neobjevuje na obrazovce České televize, přesto jeho jméno v médiích stále rezonuje. V jednom z posledních rozhovorů byl hodně otevřený. Prozradil například, co bylo, resp. nebylo, součástí dohody jeho odchodu z televize, podělil se o svůj názor na současnou českou žurnalistiku i o obavu z toho, že České televizi může stále hrozit tzv. „zestátnění“. Zpravodajství České televize podle něj moc kritické není a pořady, které to nahrazovaly, tedy především Reportéři ČT a 168 hodin, přišly o svého šéfredaktora, resp. zmizely z obrazovky úplně. Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE. Co v rozhovoru také padlo?
Stojí podle vás za vašim odchodem, a třeba i za koncem pořadu 168 hodin, vlivové jednání?
Já jsem už zmínil, že Petr Dvořák byl člověk, který měl těžkou situaci, ale nikdy nás nepodtrhl. Tlaky na něj byly, ale on je dokázal ustát a já si ho za to strašně moc vážím…
Ale teď tam není, teď je jiná situace…
Ano. A Já se dokonce domnívám, že současný generální ředitel byl zvolen díky mojí kauze. A moje kniha popisuje některé zajímavé okolnosti, které tomu předcházely. Například to, že v mé kauze se angažují někteří lidé z brněnské televize. Nebo lidé, kteří mají blízko k panu Součkovi. Dokonce velice blízko. Lidé, o kterých věděl už Xaver Veselý ve svém pořadu v době, kdy já jsem ještě vůbec netušil, že mě může něco špatného potkat…
Může podle vás hrozit veřejnoprávní České televizi mocenské ovládnutí?
Já bych řekl, že ta televize proplula už několika velice kritickými krizovými situacemi. Nejhorší byla samozřejmě ta čtyřiadvacet let stará televizní krize, ve které o to šlo zcela jednoznačně. My jsme všichni byli mladí a odtamtud také vznikly naše velice těsné vazby s lidmi se kterými jsme bojovali za nezávislost televize. Domnívám, že televize má v sobě jakýsi mechanismus, díky kterému třeba se tak úplně lehce nepoloží. Ale zdá se mi, že to, co se teď děje, ukazuje, že když setnete správně některé hlavy, tak má tu míru rezistence prostě nižší. A teď je otázka, kam až to může zajít. Jestli se bude dál stupňovat ten tlak. Já se domnívám, že panu Babišovi to stále nestačí, protože o České televizi na půdě poslanecké sněmovny pořád mluví dost hanebně…
Do jaké míry lze podle vás v České televizi kriticky uvažovat a kriticky vysílat?
Já myslím, že se stále budou ti lidé o to snažit. My víme, že například zpravodajství nějak zvlášť kritické není. Už léta. Od toho byly jiné pořady. To byl ten můj a 168 hodin. Nějak kritický pohled má Václav Moravec, předtím dokázal být velice nesmlouvavý moderátor Jakub železný. No a ono ve chvíli, kdy se stane to, že všichni ti lidi buď už padli, anebo mají velké problémy, aby se udrželi, no tak si každý bude dávat samozřejmě pozor. Není to moc povzbudivé pro lidi zevnitř a domnívám se, že zároveň je i oslabuje to, že ti lidé, kteří to vždycky dělali za ně, a často nastavovali vlastní tvář a byli ochotni něco riskovat, tak už tam prostě nejsou…
Čím se teď vlastně budete zabývat?
Jednak bych rád napsal druhý díl své knihy. Od září pak začínám učit na jedné vysoké škole a chci spustit svůj vlastní podcast, který se už dostal do fáze řekněme finální přípravy. No, a budu dělat spoustu dalších drobných věcí, a třeba se z něčeho malého stane něco velkého.
Celý rozhovor v délce cca 40 minut si můžete poslechnout na platformě Seznam podcasty, na Spotify nebo se na něj podívat na platformě YouTube