Skoro polovina dětí považuje ochucené pivní nápoje za „limonády”, přestože obsahují alkohol. Velká část navíc alkoholické a takzvané nealko varianty buď nedokáže rozlišit, nebo rozdíl „neřeší“.
„Čerstvý výzkum mezi českými dětmi ukázal, že je mezi nimi pití těchto nápojů rozšířené. Děti v této kategorii nemají jasno, často je považují za limonády a nerozlišují mezi nimi podle obsahu alkoholu. Velké části dětí tyto nápoje podávají přímo rodiče a další příbuzní,“ představuje základní výsledky Petr Freimann, ředitel neziskové organizace Suchej únor, která za kampaní Nechmel děti stojí. Ochucené pivní nápoje podle výzkumu alespoň někdy pije téměř polovina (47 %) dětí ve věku 6–10 let. Mezi dětmi ve věku 11–14 let jde dokonce cca o dvě třetiny (64 %) dotazovaných. Minimálně několikrát měsíčně je pije 16 % dětí ve věku 6-10 let a 30 % dětí ve věku 11-14 let. Výzkum realizovala společnost Nielsen Admosphere od 18. do 23. října 2022 na vzorku 423 dětí.
Pivní nápoje pije víc dětí, než si rodiče myslí
Výsledky především jasně ukazují, že děti ochucené nápoje konzumují mnohem víc, než si rodiče myslí. Ve výzkumu z jara 2022 rodiče odpovídali na otázky, jak se podle nich děti chovají, děti nyní řekly, jaká je realita. Rozdíly jsou významné.
Téměř polovina dětí ve věku 6–10 let na základě zobrazených ukázek tzv. nealko ochucených pivních nápojů uvedla, že tyto nápoje alespoň občas pije, zatímco pouze 15 % rodičů dětí ve věku 3–10 let, kteří odpovídali v únorové vlně výzkumu, se domnívá, že jejich dítě tzv. nealko ochucené pivní nápoje (do 0,5 % alkoholu) pije. Významné rozdíly ve výpovědích dětí a rodičů najdeme i u starších dětí, kde pití nealko pivních nápojů uvedly bezmála dvě třetiny dětí ve věku 11–14 let (64 %), ale pouze 36 % rodičů dětí ve věku 11–15 let.
Děti netuší, co pijí
U takzvaných nealko ochucených pivních nápojů, které ovšem ve skutečnosti nízké procento alkoholu obsahují a jsou i z tohoto důvodu pro děti nevhodné, výzkum zjistil:
- V obou věkových skupinách cca71 % dětí získává tyto nápoje od dospělých v rámci rodiny. Samo si je kupuje 8 % mladších a 19 % starších dětí.
- Děti se s těmito nápoji setkávají na různých místech, nejčastěji však doma nebo na oslavách. Přibližně dvě třetiny dětí pijí tyto nápoje doma, více než 40 % na oslavách a více než 20 % na výletech.
- Více než dvě pětiny dětí v obou věkových skupinách považují tyto nápoje za limonády a neví, že jsou z piva.
- Řádně rozeznávat alko a nealko varianty těchto nápojů jsou schopné jen 3 z 10 mladších a 5 z 10 starších dětí.
Dokonce i ochucené pivní nápoje s vyšším obsahem alkoholu (kolem 2 %) pije významná část dětí: přibližně 28 % ve věku 6-10 let a 37 % ve věku 11–14 let, i když většina z nich spíše výjimečně, tedy méně než jednou za měsíc. Faktu, že obaly takzvaných nealko variant a variant s vyšším obsahem alkoholu jsou často téměř identické, odpovídá zjištění, že významná část dětí obou věkových kategorií nedokáže mezi těmito variantami identifikovat rozdíl. Pro děti jsou nevhodné obě varianty, praktická obtížnost mezi nimi rozlišovat však rizika pro děti ještě zvyšuje.
Jak upozornila už jarní část kampaně Nechmel děti, část rodičů považuje ochucené pivní nápoje za vhodné pro děti a neváhá jim je podávat. To posilují i některá vyjádření představitelů pivního průmyslu, jako například nedávné tvrzení ředitele Budějovického Budvaru, podle něhož „Pokud chceme dát dítěti nebo mladistvému ochucený nápoj, je BirGo rozhodně lepší varianta než sladká limonáda plná chemie, nebo dokonce umělých sladidel.“ (časopis Barbar, podzimní speciál 2022, s. 29).
Rodiče tak dostávají informace, že například tzv. nealko varianty neobsahují žádný alkohol nebo že ochucené pivní nápoje jsou pro děti vhodnější než klasické limonády. Tyto předpoklady ale vyvrátil srovnávací test, jehož provedení v laboratoři zajistila organizace dTest.„Náš test se zaměřil výhradně na takzvané nealkoholické ochucené pivní nápoje, tedy s deklarovaným obsahem alkoholu do 0,5 % objemových, jak je definuje vyhláška č. 248/2018 Sb. Šlo o míchané nápoje obsahující 40 až 95 % nealkoholického piva doplněného ochucující složkou, většinou s citrusovými příchutěmi,“ vysvětluje Jan Maryška, redaktor časopisu dTest.
Alkohol ve všech vzorcích
Test se v první řadě zaměřil na obsah alkoholu. Podle vyhlášky č. 248/2018 Sb. nesmí v nealkoholickém pivu obsah alkoholu překročit 0,5 % objemových, což platí i pro míchané nápoje z nealkoholického piva. Některé testované výrobky deklarují obsah alkoholu 0,5 %, jiné 0,3 % a několik dokonce 0,0 %. Test však ukázal, že v každém takzvaně nealkoholickém ochuceném pivním nápoji se přeci jen alkohol nachází – v některých údajně „nulových“ to ve skutečnosti bylo i 0,1 %. Průměr všech testovaných „nealko“ ochucených pivních nápojů dosáhl 0,23 % alkoholu. Pravděpodobně nejoblíbenější Birell Pomelo & Grep, který je v mnoha podnicích též čepovaný, obsahuje 0,34 % alkoholu.
„V klinické praxi rodiče přicházejí s dospívajícími a přejí si, abychom jim dítě „spravili“, aby jejich dítě nepilo. Po 10 letech, co bezstarostně konzumovalo alkoholické či nízkoalkoholické nápoje podávané rodiči, se z dospívajícího má stát abstinent,” komentuje problematiku Helena Horálek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice.
I z toho je zřejmé, že nejde o nápoje vhodné pro děti. Podle odborníků dětem škodí i zdánlivě nízké dávky alkoholu, k jehož odbourávání není dětský organismus připravený a působí tak na něj mnohem silněji než na tělo dospělého. To vše samozřejmě vedle takzvaných nealko variant platí ještě silněji pro ty s vyšším obsahem alkoholu, které děti také pijí. „Výstupy z testu mě vedou k zamyšlení, proč se rodič vůbec rozhodne nabídnout svému dítěti nápoj, který obsahuje jakýkoli podíl alkoholu. Z pohledu prevence závislostí není konkrétní podíl alkoholu rozhodující – chceme, aby bylo samozřejmé dítěti nepodávat žádný alkohol, nebrat jeho podávání dětem jako součást naší kultury,“ upozorňuje Eva Vojáčková, vedoucí Centra protidrogové prevence a terapie CPPT, o.p.s.
Podobně hovoří i Helena Rampachová, předsedkyně Rady APAS (Asociace poskytovatelů adiktologických služeb): „Víme, že jedním z významných preventivních faktorů je to, aby se děti dostaly do kontaktu s návykovou látkou v co nejpozdějším věku. To se týká jakékoliv návykové látky, nejen alkoholu. Důležité je si uvědomit, že čím menší dítě, tím více je dětský organismus k rozvoji závislosti náchylný. Zdánlivě nevinné experimentování s alkoholem se tak může stát spouštěčem pro pozdější nabalování dalšího návykového chování."
Sladké jako limonáda, hořké skoro jako pivo
Bez ohledu na obsah alkoholu existuje ještě další důvod, proč tento druh nápojů nepodávat dětem. Jde o návyk na hořkou chuť piva. Tu proto dTest nechal v testovaných nápojích změřit. Hořkost nápojů se pohybovala od 4 do 12 IBU (mezinárodních jednotek hořkosti). „Pro srovnání, světlé ležáky plzeňského typu mívají hořkost od 30 IBU. Některá piva obvyklá například v Německu nebo USA jsou ale co do hořkosti dokonce srovnatelná s testovanými nápoji,“ vysvětluje Jan Maryška.
Test se zaměřil také na obsah cukru, který u pivních nápojů někteří rodiče předpokládají nižší než u klasických limonád. Laboratoř v testovaných nápojích nacházela cukr v koncentracích od 1,3 až po 8,5 g/100 ml. V průměru vzorky obsahovaly 5,7 g cukru na 100 ml, tedy podobný podíl jako běžné limonády (podle testů časopisu dTest se obsah cukru v nápojích 7UP nebo Sprite pohybuje kolem 7-8 g/100 ml). Přesvědčení o tom, že je v ochucených pivních nápojích podstatně méně cukru než v limonádách, se tedy dá považovat za vyvrácený mýtus. Vedle toho dTest zaznamenal také velmi nízký až nulový podíl ovocných šťáv v naprosté většině testovaných výrobků – ty za svou chuť často vděčí převážně aromatům.
Alko, či nealko? Plechovky k nerozeznání
Organizace dTest i výzkum agentury Nielsen také poukázaly na fakt, že plechovky s nealkoholickými a alkoholickými variantami nápojů některých značek jsou si velice podobné a bez bližšího zkoumání při nákupu umožňují snadnou záměnu. Jak upozorňuje Hana Friedlaenderová za Nielsen Admosphere: „Výsledky výzkumu ukázaly, že významná část dětí při výběru ochucených pivních nápojů v obchodech nebo na oslavách příliš nezohledňuje a neřeší, kolik v sobě mají tyto nápoje alkoholu i díky tomu, že obaly těchto variant jsou velice podobné, mnohdy téměř identické, takže je pro děti těžké se v tom orientovat.”
Jde tedy o další z aspektů, kvůli kterým se část rodičů a dětí v této kategorii nápojů nevyzná. Zároveň ani prodejci nerozlišují a v prodejnách striktně neoddělují ochucené pivní nápoje od limonád. V obchodech často tvoří jakýsi nenápadný přechod mezi pivy a limonádami. V posledních letech výrazně vyrostla nová kategorie nápojů, která se pohybuje v jakési šedé zóně a nikdo neřeší pravidla jejího fungování ve vztahu k dětem. Rodiče ani jejich potomci se v těchto typech nápojů nevyznají a děti je pijí, ačkoli jsou pro ně nevhodné. Na to chce kampaň Nechmel děti upozorňovat. „Ochucené pivní nápoje představují ve vztahu k dětem problém, o kterém by se mělo nahlas mluvit,“ uzavírá za Suchej únor Petr Freimann.
Zdroj: Tiskový servis dTest
