Jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 tisíc korun by měl pomoci především těm nejvíce potřebným. Přesto je ale nastaven tak, že ti, co by ho potřebovali nejvíce, na něj mnohdy nedosáhnou. Jako například Alena z Prahy.
Alena z Prahy vychovává syna Jakuba jako samoživitelka od jeho tří let. Je pyšná na to, že dokončil střední školu a přijali ho na denní studium na ČVÚT. S rozpočtem však vychází jen tak tak. Bydlí v pronájmu a zvýšení cen energií i nájmů se jí pochopitelně dotklo. Jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 tisíc korun by se jí samozřejmě hodil. Bohužel, i když je samoživitelka, nárok na něj nemá. Jakub se totiž narodil v červnu 2004 a již před dvěma měsíci tak dovršil plnoletosti.
Prostě to takto nastavili, nedá se nic dělat. Ale možná u toho mohli více přemýšlet a dávky směřovat více adresně
Alena P.; Samoživitelka, Praha
„Můj hrubý měsíční příjem je 46 tisíc korun a to včetně alimentů a dalších příspěvků. Ačkoliv je hranice příjmu pro získání příspěvku nastavena na více než 83 tisíc korun, já na příspěvek bohužel nedosáhnu“, říká Alena P. z Prahy, která se jako samoživitelka stará o osmnáctiletého Jakuba. Podmínkou pro získání příspěvku je totiž věk dítěte. To k 1. srpnu 2022 nesmělo dovršit 18 let.
Dalším předpokladem pro přiznání příspěvku je celkový hrubý příjem rodiny, který se za rok 2021 musel pohybovat pod hranicí 1 milionu korun ročně. „Moje kamarádka ze školy má mladší děti a na příspěvek dosáhli, ačkoliv příjem jejich rodiny je skoro dvojnásobný než ten můj“, říká smutně Alena a pokračuje: „Je to samozřejmě v pořádku, ani oni si nežijí nad poměry, dneska milion neznamená tolik, co dříve, ale myslím, že se mohlo více myslet i na případy, jako jsem já. Takových maminek budou určitě tisíce".
Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu uvádí, že věková hranice 18 let byla nastavena z toho důvodu, že „…zletilí mají volný vstup na trh práce a mají tak mnohem větší možnosti ohledně vlastních přivýdělků. Cílem příspěvku je podpořit rodiny s malými dětmi v situaci, kdy nezbytné výdaje stále narůstají…“. Takže na případy, kdy dítě vychovává matka samoživitelka a dítě i po dovršení plnoletosti pokračuje v denním studiu, se pravděpodobně vůbec nemyslelo.
A proč byla příjmová hranice rodiny nastavena právě na jeden milion korun hrubého? Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu uvádí, že „…příspěvek je připraven tak, aby pomohl hlavně domácnostem, jejichž rozpočtů se dotýká navyšování cen energií, potravin a dalších komodit. Zvyšování cen se přímo týká především rodin s dětmi, které jen velmi složitě mohou upravit strukturu spotřeby. Rodiče s dětmi, především pak samoživitelky a samoživitelé, jsou velmi zranitelnou skupinou. Roční příjem ve výši 1 milionu korun hrubého přibližně odpovídá průměrnému příjmu české domácnosti…“.
Myslíte si, že jsou podmínky pro přiznání nároku na příspěvek nastaveny správně? Napište nám do diskuze.
