Rusko by se mohlo obrátit ke kryptoměnám, jako ke způsobu, jak obejít západní sankce za invazi na Ukrajinu, varují technologičtí experti. Západní sankce totiž donutily společnosti a finanční firmy zastavit podnikání v zemi.
Proč by se Rusko mohlo obracet ke kryptoměnám?
Bitcoin a další kryptoměny byly navrženy tak, aby nebyly závislé na centrálních finančních orgánech, jako jsou vlády, banky a centrální banky. Umožňují převody "peer-to-peer", které lze provádět mezi uživateli online bez jakýchkoli prostředníků. Podle kryptoanalytiků by ruské úřady a sankcionované osoby mohly toto nastavení využít k posílení svých aktiv a pokračování v mezinárodních platbách.
Jak by to fungovalo?
Odborníci na boj proti praní špinavých peněz a na kryptoměny uvedli, že lidé, na které se sankce vztahují, se mohou pokusit přesunout finanční prostředky prostřednictvím tzv. privacy coins – třídy kryptoměn, která zakrývá identitu uživatelů více než bitcoin, například kryptoměna Monero. Rusko by tak tímto způsobem mohlo teoreticky kryptoměny využít k doplnění své pokladny a v případě využití zcela anonymní kryptoměny Monero, by nebylo moc způsobů, jak tomu zabránit. Země bohatá na zemní plyn by tak mohla využít část svých zdrojů a zapojit se do těžby kryptoměn, což je energeticky velmi náročný výpočetní proces.
Bylo by to vůbec efektivní?
Caroline Malcolmová, vedoucí oddělení mezinárodní veřejné politiky a výzkumu na blockchainové datové platformě Chainalysis, uvedla, že Rusko může využít kryptoměny k obcházení sankcí "ale pouze v relativně malém měřítku". Carlisle ze společnosti Elliptic uvedl, že jedenáctá největší ekonomika světa by musela využít kryptoměny "ve velmi značném měřítku", aby výrazně snížila dopad sankcí. Firma například odhaduje, že Írán mohl v posledních několika letech díky těžbě kryptoměn vydělat jen asi 1 miliardu dolarů. "V dnešní době je krypto zjevně velmi volatilní a Rusko by to tváří v tvář některým problémům, které má se svou měnou, nemuselo potřebovat," dodal Carlisle.