Práce datového analytika nespočívá pouze v nudném čištění dat v Excelu nebo Pythonu. Výsledkem mohou být někdy i poměrně zajímavá zjištění. Třeba to, že posloucháme čím dál tím smutnější písničky.
Datová analýza je poměrně mladá disciplína, která však v posledních letech nabývá na významu. Firmy sbírají různá data a potřebují je analyzovat, aby na základě takových analýz mohly dělat strategická rozhodnutí. Firmy mohou na základě datové analýzy například zjišťovat chování zákazníků, jejich preference, nálady ve společnosti, preferované časy nákupů, atd…
Víme, co posloucháte...
Z dat, která různým aplikacím poskytujeme, lze ale vypozorovat mnohem více informací. Třeba to, jaké písničky posloucháme. Datová analytička Maya Peshkerenka, která se, mimo jiné, zabývá analýzou skladeb na platformě Spotify, přišla s analýzou, ze které vyplývá, že uživatelé této platformy čím dál tím více poslouchají smutnější písničky. „Samozřejmě, že jde do určité míry o čistě subjektivní vnímání, protože to, zda je písnička smutná či nikoliv, může každý vyhodnotit jinak“, říká Maya.
Skladba jako zrcadlo do duše
Foto: Maya Peshkerenka
Analýza byla provedena na vzorku 1942 skladeb od 835 interpretů. „Z analýzy mi vyšlo, že nejsmutnější skladby produkuje kapela Coldplay, následována Arianou Grande a Kanye Westem,“ říká Maya a doplňuje: „Do patnácky nejsmutnějších interpretů se ještě vešla například Beyoncé, Rihanna nebo Taylor Swift“. Podle Peshkerenka je výsledek ovlivněn především situací ve společnosti a mezilidskými vztahy. „Lidé se rozcházejí, mají problémy v rodině, zaměstnání i lásce, a to se pochopitelně odráží i v sentimentu jednotlivých skladeb, které si tak snadno najdou svoje auditorium“, míní Maya.
Chceme emoce
Lidé často poslouchají smutné písničky, protože v nich nacházejí hluboké emocionální spojení. Smutná hudba dokáže vyjádřit pocity, které bychom jinak mohli mít potíže formulovat. Když posloucháme takové skladby, můžeme se cítit pochopeni a méně osamělí ve svých emocích. Smutné písničky nám také umožňují prožít a uvolnit nahromaděné emoce. Při poslechu melancholické melodie a textů může dojít k očistné zkušenosti, která nám pomáhá zpracovat bolest nebo smutek. Navíc, smutná hudba často nese estetickou krásu, kterou lidé oceňují pro její schopnost přenést hluboké city a příběhy.
I u nás máme smutné skladby
Poslouchání smutných písní může být také způsobem, jak reflektovat nad životními zkušenostmi a nacházet v nich smysl. Tímto způsobem nám hudba poskytuje prostor pro introspekci a osobní růst. Ale nemusíme chodit do dalekého zahraničí. Stačí připomenout skladby jako například „Bratříčku, zavírej vrátka“ od Karla Kryla, „Jednoho dne se vrátíš“ od Věry Špinarové, nebo třeba „Když milenky pláčou“ od Karla Gotta.
