Podle finanční mentorky by mladí lidé měli mít ve třiceti naspořený první milion, nikoliv se teprve učit zacházet s penězi. Začíná to u kapesného, které by se podle ní nemělo dávat za školní známky ani za domácí práce.
Finanční mentorka Veronika Kalátová nemá příliš v oblibě termín „finanční gramotnost“. Raději mluví o finančním vzdělávání a finanční zralosti. V rozhovoru pro podcast 30 Minut Lajfu hovořila mimo jiné o tom, proč by se dětem nemělo dávat kapesné za známky ve škole, nebo za běžné domácí práce. Nastínila také, jak vysoké by kapesné mělo být, proč by děti měly být seznámeny s finanční situací rodiny a jak svému potomkovi vysvětlit, že pod vánočním stromečkem nebude telefon za 50 tisíc korun, ačkoliv ho tam bude mít polovina jeho spolužáků.
Proč nemáte ráda termín „finanční gramotnost“
Protože když řekneme finanční gramotnost, tak lidé začnou být na to trošičku alergičtí. Ono je to trošičku agresivní. Že jsme finančně negramotní, nezní dobře a já jsem přesvědčená, že mnohem příjemnější je o tom mluvit ve smyslu „Pojďme se finančně vzdělávat.“
Od kdy by se tedy děti měly začít finančně vzdělávat?
Já jsem přesvědčená, že v podstatě od té doby, co chodíme s dětmi už nakupovat. Tedy nějaký druhý nebo třetí rok. To už děti vnímají, že rodič platí. Myslím tedy, že úplně ideální čas je, když vám čtyřleté dítě řekne: "Maminko, ta paní prodavačka musí být strašně bohatá, když jí všichni dávají penízky." To je vlastně nejvyšší čas o tom, jak to vlastně s penězi funguje, začít s dětmi mluvit.
Děje se to tak? Vzdělávají rodiče své děti v oblasti financí už od takto útlého věku?
Bohužel neděje. Když se podíváte na průzkumy finanční gramotnosti, tak i mladá generace sama sebekriticky připouští, že se učí finanční gramotnosti až mezi 18. a 35. rokem, což je brutálně pozdě. Mládež má mít už ve třiceti letech připravený svůj první milion a ne, aby se teprve učili, jak se dělá trvalý příkaz k úhradě.
Měly by být děti seznámeny s finanční situací rodiny?
Já jsem přesvědčena, že spousta rodin říká svým dětem, "to ti nekoupím, na to nemám", ale ty děti už nechápou, proč na to rodina nemá. Kdysi, kdysi dávno, když byly fyzické peníze, a platil se nájem, elektřina a třeba telefon formou složenek, tak to v praxi vypadalo tak, že přišla výplata, přišly složenky a téměř všichni teenageři byli vysláni na poštu. A ty děti přesně věděly, kolik stojí nájem, kolik stojí voda, kolik stojí telefon, kolik stojí elektřina, protože vlastně pomáhaly hospodařit svým rodičům s jejich penězi. Vnímaly hodnotu peněz a nákladů.
Jak se díváte na kapesné?
Kapesné určitě ano, ale prosím vás rodiče, nikdy nedávejte svým dětem peníze za známky ani za běžné domácí práce.
Proč?
Protože tím likvidujete přirozený zájem například o vzdělání. Budete mít dítě, které bude například talentované na matiku a čeština mu nepůjde. A když mu nastavíte pravidla, že ho budete oceňovat za známky, tak ho to vlastně znechutí se v té češtině snažit.
O tom, jak správně nastavit výši kapesného, zda investovat do kryptoměn nebo do drahého oblečení se více dozvíte ve více než třicetiminutovém rozhovoru.
