Navýšit účtovanou částku za konzumaci v restauraci o 200 korun nebývá úplně běžné. Nám se to bohužel stalo, ale přišli jsme na to až za pár hodin. Vietnamský provozovatel restaurace však vyřešil problém elegantně.
Running sushi je naší oblíbenou čtvrteční kratochvílí. Jednou týdně si chodíme pochutnat do jedné pražské restaurace, která takovou formu konzumace sushi nabízí. Tento koncept má mnoho výhod. Je relativně cenově dostupný, má širokou nabídku různých druhů sushi, masa, salátů a sladkostí, a za jednu cenu můžete sníst, kolik chcete. I když za jednu cenu… Spíše za dvě ceny. Jedna cena platí pro dopolední návštěvníky, ta druhá potom pro večerní konzumaci, která však bývá většinou o 100 korun dražší.
Tak tomu je i v restauraci, do které pravidelně chodíme. Jako vždy jsme se zdrželi asi hodinku a půl, snědli co se do nás vešlo, zapíjeli to vše mangovou limonádou a ještě jsme si pro kolegyni nechali připravit set sushi s sebou do kanceláře. Při odpoledním zakládání účtenky do účetnictví jsme si všimli, že cena byla vyšší, než bývala při předchozích návštěvách. Že by nová mangová limonáda? Nebo jsme koupili nějaký dražší sushi set? Kdepak. Ukázalo se, že ačkoliv jsme byli v restauraci kolem 13,00 hodin, byla nám účtovaná „večerní“ částka.
Co teď? Má vůbec smysl to řešit? Budeme se vracet přes půl Prahy do restaurace a řešit, že nás „obrali“ o 200 korun? Rozhodli jsme, že na to nemáme čas. Jenže kolegyně se rozhodla jinak a do restaurace napsala SMS. Jiný kontakt, než číslo mobilního telefonu na webu restaurace nenašla. Neuplynulo ani deset minut a začaly se dít věci.
Zavolala nám pracovnice restaurace a v jednou kuse asi tři minuty mluvila. „Skoro vůbec jsem jí nerozuměla, ale nějak jsme se dostali k tomu, že dnes markovala dívka, která byla v restauraci poprvé a omylem účtovala večerní ceny,“ popisuje kolegyně Eliška hovor s manažerkou restaurace a pokračuje: „Říkala, že vše ihned pošle na účet, ale nějak jsem už nebyla schopna porozumět tomu, co dále říkala, a tak jsem myslela, že se tam kolegové další čtvrtek s ní domluví. Ale to nebylo vše“, říká Eliška.
Jak dále Eliška popisuje, asi do minuty přišla dlouhá SMS, kde v každé větě bylo několikrát napsáno „omlouvám se“, „nezlobte se“ a „promiňte“. „Bylo jasné, že to je z nějakého překladače, ale bylo to velmi milé“, popisuje Eliška a popisuje další postup: „Slečně jsem poslala číslo účtu a asi do minuty pípl telefon, že přišla platba. Slečna ještě poslala screenshot ze svého bankovnictví, do kterého zadala expresní platbu. Abych pravdu řekla, ještě jsem se s takto pokorným přístupem nesetkala,“ říká Eliška, podle které má z českých restaurací spíše opačné zkušenosti. „Párkrát se nám to stalo. Třeba to, že jsme na učtu měli naúčtováno něco, co jsme nekonzumovali. Ale reklamace byla vždy neúspěšná. Přístup Vietnamců tak musím jenom pochválit“, uzavírá Eliška.
Máte nějakou podobnou zkušenost? Napište nám do diskuze. A jestli se vám článek líbil, sdílejte ho, prosíme, dál. Děkujeme.
