Kia EV9 je vlajkovou lodí automobilky, a to zcela oprávněně. Luxusní obr totiž budí pozornost všude, kam přijede. Vysoká atraktivita vozu tak způsobila že jsme během testování rozdali na téma elektromobility a modelu Kia EV9 i několik neplánovaných rozhovorů.
Ráno jsem přišel k autu, abych s ním vyrazil do přírody na plánované focení. Jenže ještě před tím, než jsem uložil věci do kufru, byl u mě zadýchaný chlapík a povídá: „Já na vás číhám už dva dny. Teď jsem viděl z balkónu, že jdete, tak jsem hned vyrazil. Mně se to vaše auto totiž strašně líbí. Můžu se na něco zeptat?“ O autě jsme si následně povídali asi dvacet minut a nebyl to zdaleka poslední rozhovor, který jsem na téma Kia EV9 náhodným kolemjdoucím během testovacích tří týdnů poskytl. To se mi opravdu ještě u žádného auta nestalo. A to jsem jezdil třeba s Bentley Bentayga, Ferrari California nebo třeba s Chevrolet Corvette. Kia EV9 je prostě auto, které nenechá nikoho chladným.
Je to pořádný kus auta, ale zvykneš si rychle Tester Tomáš
Impozantní vzhled nenechá nikoho na pochybách, že jde skutečně o velké, prostorné a především luxusní vozidlo. Už základní verze tohoto rodinného SUV totiž nabídne extrémní prostor a luxus, nicméně v nejvyšší výbavě se po vstupu do interiéru ocitnete skutečně v první automobilové třídě. A právě tuhle verzi, ve variantě uspořádání sedadel 2+2+2, měla k dispozici rodina Tomáše a Kristýny na týdenní testování.
Foto: Pavel Foltýn
Rodina žije velmi aktivním životem, hodně cestují, sportují, vyznávají zdravý životní styl a elektromobilita zapadá do jejich životní filozofie. Na domě plánují fotovoltaiku a uvažují i o rodinném autě na elektrický pohon. Žádnou osobní zkušenost s elektromobilem však zatím neměli, týdenní zápůjčku proto uvítali s nadšením. Tomáš pracuje na manažerské pozici v zahraniční společnosti se zaměřením na automotive. Na auto se proto díval nejen okem běžného uživatele, ale také okem profesionála z automobilového průmyslu.
Auta podobné velikosti si půjčujeme, když jsme někde na druhém konci světa na cestách. Za nás to je rodinný ideál Tester Tomáš
První, co rodinu na autě upoutalo, byly jeho rozměry. Pochopitelně. Kia EV9 měří na délku 5015 milimetrů, na šířku 1980 milimetrů a na výšku potom 1755 milimetrů. Jenom pro srovnání – model ŠKODA Kodiaq je na délku o neuvěřitelných 257 milimetrů kratší. V šířce potom škodovka ztrácí 116 milimetrů a na výšku je o 75 milimetrů nižší. „No, je to tedy pořádný kus auta,“, komentoval rozměry „évé devítky“ Tomáš a pokračoval: „Ale já mám taková auta rád. Pro naše cestování je to úplně ideální velikost, vše se tam vejde a v autě je přitom stále nadbytek prostoru pro posádku.“
Foto: Pavel Foltýn
V praxi však mohou být rozměry Kia EV9 občas problémem. Především v úzkých městských uličkách, na klikatých venkovských silnicích, nebo například v podzemních garážích. Sami jsme se o tom přesvědčili, když nám do bočního levého zrcátka narazila protijedoucí dodávka. Její řidič totiž na úzké venkovské silnici bez střední dělící čáry rozměry „évé devítky“ podcenil. „Po pár dnech ježdění si ale na rozměry auta zvyknete, a i díky parkovacím kamerám není problém zaparkovat i do úzkého místa. Nakonec, celý manévr můžete svěřit i parkovacímu automatu,“ přibližuje Tomáš.
Interiér auta evokuje pocit z luxusní cestovatelské třídy v letadle Tester Tomáš
Uvnitř vozu pak čeká posádku skutečně nebývalý luxus. „Pár drobných výhrad bych sice k interiéru měl, musím ale objektivně přiznat, že jako celek je interiér opravdu impozantní,“ říká Tomáš a pokračuje: „Naprosto fantastická sedadla s vyhříváním a odvětráváním, navíc s možností nastavit si relaxační polohu jak v první třídě renomované letecké společnosti, je něco, co si fakt chcete užívat každý den, hodinu i minutu.“ Podle Tomáše je skvělá i možnost otočit sedadla ve druhé řadě proti směru jízdy. I tato sedadla mají elektrické ovládání, vyhřívání, a dokonce i odvětrávání. I při upevnění dětské sedačky je na sedadle spousta místa a dítě se vzadu nijak netísní. Na bočních sklech jsou navíc roletky, velké střešní okno lze také schovat za roletku, takže malí cestovatelé mají vzadu o komfort postaráno. A to i díky neuvěřitelnému tichu v kabině.
Reklama na ticho
Foto: Pavel Foltýn
Rodinu ticho v interiéru při jízdě doslova uchvátilo. „To ticho je něco, co jsem doposud v autech nezažil a musím říct, že jsem si při každé jízdě doslova odpočinul,“ říká Tomáš, podle kterého je u „évé devítky“ skvěle vyřešeno nejen odhlučnění od okolního světa, ale také akustický hluk auta samotného. „Čekal bych, že tvar auta vytvoří mnohem hlučnější atmosféru uvnitř vozu, ale nikoliv. Klidně můžete poslouchat Bacha a nic vás nebude rušit.“ Úžasně klidnou atmosféru můžeme potvrdit i my. Také jsme cestovali s malým pasažérem a nebylo snad jediné cesty, kdy by během jízdy na zadních sedadlech neusnul. V autech se spalovacím motorem to tak běžné není. Nejen z tohoto pohledu je jízda v elektromobilu velkým relaxem. Žádné brečící dítě vzadu, ani stres řidičů a zbytku posádky z donekonečna opakované otázky „kdy už tam budem…?“
Drobné výhrady se v interiéru našly
Foto: Pavel Foltýn
Tím prvním je chybějící oddělení zavazadlového prostoru od místa pro posádku. Sice asi každý den nebudete přepravovat bednu plnou pomerančů, ale i tak by se nějaká síťka, nebo přepážka hodila. „Ale to se dá asi snadno vyřešit nějakým doplňkem, resp. příslušenstvím, a bude po problému,“ říká Tomáš
Druhý nedokonalost vidí Tomáš v ergonomii ovládání klimatizace. To se totiž nachází v levém horním rohu středového displeje, který je ale schován za volantem. „Když chci změnit teplotu, musím trochu vyklonit hlavu, abych viděl za volant, a následně tam trochu zalomit ruku. Tohle šlo určitě vymyslet lépe,“ přibližuje Tomáš svoji zkušenost.
Foto: Pavel Foltýn
Tím třetím nedostatkem, který Tomáš zmínil, je bezdotykový panel pod středovým displejem. „Když jedete s autem večer, je krásně podsvícen a tvoří součást celého světelného designu v interiéru. A ten je skutečně úchvatný, včetně například prosvětleného loga na středu volantu,“ popisuje Tomáš a vysvětluje nedostatek takového řešení: „Jenže za denního světla, když svítí prudké slunce, jsou ikonky na dotykovém panelu hůře vidět. Jde o zvyk a po delším ježdění s autem to asi nebude problém, během týdenního testování jsem se ale zpaměti jednotlivé pozice nenaučil.“
A jak to bylo se samotnou jízdou, dojezdem a dobíjením?
Foto: Pavel Foltýn
Tomáš najezdil v rámci svých služebních povinností s Kia EV9 po České republice několik stovek kilometrů a společně s Kristýnou pak vyrazili i do Mnichova na koncert Taylor Swift. A zatímco při jízdách po Česku nebyl s dojezdem ani dobíjením žádný problém, při rychlém dálničním přesunu do Mnichova se přeci jen určité limity elektromobility projevily. Netýkaly se však auta samotného. Problém byl spíše v dobíjecí infrastruktuře u našich sousedů.
„Když jezdíš s elektromobilem, tak nesmíš spěchat,“ říká Tomáš a hned vysvětluje: „Po Praze a po Česku jsem najezdil pár stovek kilometrů a vždycky jsem v pohodě dojel domů, kde máme v perimetru cca 5 minut rychlou dobíjecí stanici. To bylo úplně super a nijak mě ježdění elektromobilem nelimitovalo. Jenže pak jsme vyrazili do Mnichova. Byli jsme trošku v časovém presu, takže po dálnici jsme jeli 140 – 150 km/h, a v tu chvíli se limity elektromobility pochopitelně projevily.“
Foto: Pavel Foltýn
Podle Tomáše ukazoval dojezd při plném nabití baterie přibližně 600 kilometrů, protože při běžném ježdění po Praze a Česku se spotřeba pohybovala v rozmezí 18 – 20 kWh na 100 km. Jenže při německém dálničním tempu kolem 150 km/h, klesl dojezd téměř na polovinu. „To by mi nevadilo, u auta se spalovacím motorem také s rostoucí rychlostí roste i spotřeba. Navigace ukazovala několik rychlých dobíjecích stanic po cestě, tak jsme naplánovali jednu zastávku u velké stanice kousek před Mnichovem. Jenže co mě nenapadlo, bylo to, že stojany mohou být obsazené. A jako na potvoru byly,“ říká Tomáš. Zajeli tedy mimo dálnici, kde byla dobíječka volná. „No jo, jenže to bylo 12 minut tam a dvanáct zpátky, takže cenné minuty naskakovaly,“ připomíná Tomáš nutnost cestu lépe plánovat a hlavně nespěchat. „Na druhou stranu je pravda, že z 25 % se nám do 80 % baterie dobila během 15 minut. To je fantazie,“ chválí Tomáš dobíjecí architekturu u EV9, která využívá pokročilou 800V dobíjecí architekturu. Na rychlodobíjecích stanicích s výkonem až 350 kW tak můžete EV9 dobít z 10 % na 80 % kapacity baterie za pouhých 24 minut.
Foto: Pavel Foltýn
Dalším zajímavým postřehem, týkajícím se dobíjecí infrastruktury, je potom podle Tomáše ještě fakt, že u německých dobíjecích stanic, minimálně tedy na dálnici do Mnichova, se s takhle velkými vozy při výstavbě asi nepočítalo. „Do jediného volného místa, kdy jsem na cestě zpět potřeboval dobít, bych se nevešel, kdyby mi řidič vedle na chvilku ze svého slotu nevyjel. Na šířku bylo místo opravdu jen tak tak a vytočit se do něj nedalo, když po obou stranách byla jiná auta.“
Je to raketa. To se nedá říci jinak. Navíc velmi sebejistá raketa Tester Tomáš
Naprosto impozantní jsou pak podle Tomáše jízdní vlastnosti. Dvoumotorová verze GT Line, kterou Tomáš testoval, totiž umí zrychlit z nuly na 100 za 5,3 sekundy, což je na auto s hmotností cca 2600 kilogramů opravdu úctyhodné. „To zrychlení je neuvěřitelné. Na dálnici mě v rychlosti cca 130 km problikával nějaký závodník. Stačilo přidat a během pár okamžiků mi zmizel z dohledu. Kia navíc sedí na silnici jako přibitá. Ani náznak nějaké nejistoty,“ chválí Tomáš, který se s autem cítil velmi jistě i na klikatých okresních silnicích, kde se velmi pozitivně projevuje nízké těžiště vozu. S celkovou spotřebou se Tomáš dostal, a to i se započítáním rychlého přesunu po německé dálnici, na hodnotu 20,1 kWh na 100 kilometrů, což je na takhle velké a výkonné auto skvělá hodnota. Ostatně Kia má obecně u svých elektromobilů tzv. „power management“ vyřešen opravdu skvěle. To ostatně dokládají i testy vozů Kia EV6 a Kia Niro EV, které svojí nízkou spotřebou také překvapily.
Auto má i několik skvělých vychytávek, které hodně zpříjemňují jízdu Tester Tomáš
Za zmínku pak podle Tomáše stojí také několik zajímavých vychytávek. Třeba zapnutí obrazu z kamer ve vnějších zpětných zrcátkách a promítnutí obrazu na středový displej. „Díky téhle vychytávce máte skvělý přehled o tom, zda se v tzv. mrtvém úhlu nenachází nějaké jiné vozidlo,“ říká Tomáš. Užitečná je podle něj i funkce automatického zavření krytu dobíjecího konektoru, když na to u stojanu zapomenete. „Na většinu pracovních schůzek musím jezdit v saku, líbilo se mi proto integrované „ramínko“ na sako na předních sedadlech. To je fakt skvělý nápad.“
Foto: Pavel Foltýn
A jak se Tomáš s EV9 rozloučil? „Skvělé auto. Pro rodinu naprostý ideál. Reprezentuje, skvěle jezdí, s ohledem na velikost a hmotnost má opravdu nízkou spotřebu a uvnitř vás hýčká jako celebritu. Za mě by to byla jasná volba.“
Test Kia EV9 – Možná nejlepší elektrické rodinné SUV na našem trhu
